Things are turning out to be amazing

Opět se vám po delší prodlevě hlásím.
V úterý jsme měli opět hodinu video produkce kde jsme se bavili o tom, jak budeme dělat náš projekt - natočit dokument. To zhruba zabralo ty tři hodiny. Po obědě jsme měli za úkol napsat a upravit si životopis do přijatelné grafické podoby. Poté jsme se bavili o projektech na hodiny fotografie, že do příštího úterý musíme nafotit různé fotky na téma geometrické tvary použitím zrcadlovky, kterou si můžeme půjčit ve škole. To bude ještě zajímavé. Po škole jsem měla schůzku v kavárně s kamarádem a poté jsme se šli projít ke hradu, kam jsme tedy nedošli, protože se začalo stmívat. Zato hřbitov tam je nádherný, pobíhají tam králíci mezi hroby a na druhé straně je výhled na hory a pasou se tam ovce.
Ve středu jsem potřebovala na kampus k doktorovi a nakonec jsem tam jela i s Emelie a Kerry, které se tam potřebovaly konečně také zaregistrovat. Potřebovala jsem si nějak domluvit odběr krve, protože mi poslední dobou nebylo vůbec dobře, den předtím jsem málem omdlela a neustále jsem unavená, takže trošku podezírám opětný nedostatek železa. Když jsme to tam všechno vyřídili měly jsme neskutečný hlad a bohužel jsme skončili v McDonaldu. Nejsem na to pyšná, ale přísahám, že jsem si málem začala hlodat ruku.
Ve čtvrtek jsem byla celý den ve vedlejším městečku Alloa (to se nedá nijak vyskloňovat, přísahám, tak se tomu vyhýbám) a ta cesta tam i nazpátek byla nádherná. Okolní krajina jako placka a najednou vysoké hory a všude kolem silnice ovečky. Tohle mě bude ještě dlouho udivovat.
Dneska jsme měli záživné dopoledne rádio produkce, kde jsme první hodinu pracovali na projektech na různé rádio stanice ve Skotsku a poté jsme (pokoušeli jsme se) mixovali několik různých skladeb dohromady, ale to jsme jen začali, na tom budeme pracovat ještě příští týden. Po obědě po krátkém cvičení korektury textu jsme opět končili o hodinu dříve a já pomalu směřovala domů. Pomalu, protože jsem na sobě měla nové boty a měla jsem chuť si ty chodila uříznout.
Večer jsme slyšeli od někud dudy a když jsme vyšly ven na ulici, tak jsme viděly, že venku je nějaký průvod se skotskými vlajkami. Nějak jsme nezjistily co to znamenalo, jestli nějaký svátek nebo tak něco, ale každopádně to zastavilo úplně provoz na silnici.

Opravdu se toho teď moc neděje, každopádně jak se tady víc a víc seznamuji s lidmi a "naši" lidé v budovy se začínají uklidňovat, hned se tu začínám cítit lépe a najednou už nechci sednout na první možné letadlo domů. Možná jen abych si přivezla rohlíky, kofolu a tatranky.

Jeden z mých mnoha obědů. Kafe každý den ve škole.

Né úplně nejlepší kvalita, ale tam dole někde běhají králíci.

Konečně to vypadá jako skotské počasí.

Na tom poli jsou ovce, opravdu.

Kerry s trsem vlasu jako jednorožec.

Britské rezidenční čtvrti juuu

Tohle je úplně nejkrásnější ale.

Alloa

Všichni zvědaví, co se to děje.

xx