Utíká to jako voda, ale už to jsou tři měsíce, co jsem vkročila na skotskou půdu. Na druhou stranu za 28 dní letím domů na Vánoce!
Naposledy jsem se vám hlásila před Halloweenem. Co vám budu povídat, jakmile překročíte určitou věkovou hranici, tak je Halloween jen další příležitost k pití alkoholu. V maskách tedy. Já jsem si nakreslila na obličej půlku lebky a zbytek jsem nechala vcelku normální, nějak se mi nechtělo se do toho tak moc vžít.
Další den jsem pracovala. No, pracovala... Roznášela jsem panáky po klubu, kličkovala mezi lidma, protože ten klub byl maximálně přeplněný a vyhýbala jsem se opilcům, kteří se motali všude možně. Za 6 hodin jsem si každopádně vydělala £63, takže to za to stálo.
Co se školy týče, tak stále na něčem děláme a už mi z toho jde hlava kolem, opravdu, máme toho hodně teď. Den plný lenošení jsem neměla ani nepamatuji, uzávěrky mě furt tlačí kupředu. Pracujeme na dokumentu, rádiové show, scénářích, článcích do časopisu, všechno dohromady.
5. listopadu jsme měli Bonfire Night a zároveň jsme slavili Emelie dvacáté první narozeniny. Přes noc jsme s Andrewem vyzdobili celý byt balónky a ráno jsme jí upekli čokoládovou pizzu z mrazáku. Byla hodně překvapená. Jinak večer byly ohňostroje - Bonfire Night -, ale já nešla, protože mi nebylo dobře. Každopádně je to britská tradice na památku plánovaného atentátu na parlament Guye Fawkese někdy v 16. století.
Víceméně hned poté začalo šílenství s vánočními dekoracemi. Nákupní centrum a ulice v centru byly už 8.11. plně nazdobeny i se stromečkem. Všichni v bytě jsme se dohodli, že do 1. adventu vánoční dekorace doma neexistují. Všechna ta vánoční atmosféra jinak vyloženě vnucuje vánoční náladu a já se snažím furt odolávat, protože nechci, aby mi to znechutilo Vánoce.
Včera jsem s Andrewem a jeho rodiči byla v Alloe a byli jsme na benefičním setkání nějakého spolku jeho maminky tchýně. Bylo to zajímavé ocitnout se v takové komunitě. A koupila jsem si domácí malinovou marmeládu za £1. Poté jsme zašli do lokální cukrárny na brunch, já si dala zapečený toast s nutellou a banánem. Odpoledne jsme strávili tím, že jsme jeli na severozápad k jezeru Loch Lomond. Bylo to nádherné obdivovat přírodu kolem, navíc na vrcholcích hor byl sníh, tak to vypadalo ješte lépe.
Dneska jsme s Andrewem sami jeli do Edinburghu, přece jenom jsem tam ještě nebyla. Je to nádherné město, ale je tady o hodně více turistů než v Glasgow. Šli jsme ohlédnout hrad, nešli jsme dovnitř, protože vstupné stálo asi £15, ale i tak jsme viděli krásný výhled, protože nám vyšlo počasí. Posledních pár dnů je tady hodně mrazivých, ale svítí sluníčko. Prošli jsme si staré město, zašli jsme na oběd do tradiční restaurace a obhlédli vánoční trhy. Davy všude samozřejmě, ale dalo se to zvládnout. Měli tam i trdelník (chimney cake) za £5. Na staromáku mě bolí, když za trdlo platím 50 korun, tady za to chtějí 195 korun. Obecně bych zhodnotila návštěvu Edinburghu za úspěšnou a určitě se tam ještě párkrát objevím.
Mimo toto všechno mám konečně pořádnou práci! Přijali mě do Alloa(y) do hotelu/restaurace jako servírku a za bar (až mi udělají zácvik). Je to takový roztomilý domeček a často pořádají svatby a různé akce, kde si lidé pronajmou celý sál pro x desítek lidí. V pátek jsem měla první směnu a zrovna jsem chytila rezervaci pro 57 lidí - formální večer pro kadety RAF, takže se vyžadoval ten nejlepší servis. A co se mi povedlo hned na úvod? Rozmísťovala jsem konvičky s džusem různě po stolech a zrovna jsem jednu dala na spáru, kde jeden stůl byl nižší, takže konev se převrhla na další láhev, která se také převrhla kousek od promítací kamery. A takhle já, prosím pěkně, dělám první dojem. Uklidili jsme to asi během minuty, takže v pořádku. Jinak kolegové a manažeři jsou strašně super. Čekala jsem nějakou přednášku poté, co se mi povedlo mé faux pas, ale ne, byl v klidu. I když to byl poměrně hektický večer, celý tým vydržel být klidný a všechno ochotně vysvětloval.
xx
