A journal from the land of grey skies and green grass.: May 2016

V minulém příspěvku jsem psala, že jsem tady měla na týden rodiče, to sice bylo před více jak měsícem, ale jak už jsem psala - mám teď dost věcí v životě, práce, škola apod. Zpátky k tématu.

Hned první den zrovna strašně pršelo a ubytovali se teprve až odpoledne, takže jsme šli jenom na večeři do Wetherspoons, kde jsme si dali hranolky a každý pintu Guinnessu. Druhý den jsme se ráno prošli po Stirlingu. Prošli jsme centrum, staré město, byli nahoře u hradu, šli jsme do muzea (to je radost když jsou tady galerie a muzea zadarmo), prošli obchody a zašli na oběd do McDonald's.

V neděli jsme konečně podnikli pořádný výlet. Na celý ten týden jsme měli zapůjčené auto (Fabii, protože jsme patrioti, hehe), takže jsme se vydali na severovýchod. Zajeli jsme k jezeru Lomond (Loch Lomond), kde jsme zašli do akvária. Největší zážitek jsme asi měli z rejnoků a úhořů. Jo a měla jsem v ruce hvězdici! Poté jsme se jeli více na sever do městečka Luss, kde jsme šli blíže k vodě, prošli jsme se to tam, házeli žabky o hladinu řeky, prostě den jako každý jiný. Už sice bylo odpoledne, ale náš plán byl zajet k pobřeží a do skotské vysočiny, udělali jsme se taký celodenní "road trip". Domů jsme dojeli až po setmění šíleně unavení, ale bylo to úžasné.

V pondělí jsme zajeli vlakem do Edinburghu jakožto do hlavního města. Jako první jsme zašli na hrad, kam jsme zaplatili vstupné a prošli si celý areál. Poté na nás přišel pořádný hlad, tak jsme zašli na oběd do takové hospůdky, která byla doporučená v průvodci. To jsme ještě nevěděli, že za tu pidi cenu také dostaneme pidi jídlo. A vlastně jsme ani nevěděli co jsme si to objednali. Dali jsme si opět pinty Guinnessu a všichni jsme byli docela překvapení co jsme to dostali. Já měla steakpie i když podle popisku to mohlo být něco jiného, ale tak aspoň jsem ho konečně ochutnala. Víceméně je to listové těsto plněné kousky hovězího masa v nějaké hnědé omáčce. Zbytek odpoledne jsme strávili procházením si starého města a procházkami po obchodech, klasika.

V úterý jsme opět vstávali brzo, správně, ani jeden den jsem se pořádně nevyspala; tentokrát jsme jeli do St Andrews a do Anstrutheru. Dopoledne jsme dojeli do St Andrews, zaparkovali někde v centru a procházeli se. Minule, když jsem tam byla, tak jsme byli akorát na pláži, protože nás tlačil čas, tentokrát jsem konečně viděla všechno. To městečko je strašně roztomilé a staré a přitom moderní, což se dá trošku očekávat, když je to zároveň studentské město. Navíc jsme tam byli během semestru, takže to hezky všude žilo. Překvapilo mě kolik velkých obchodů tam mají a jak je to zasazené do té architektury tam. Zašli jsme i na pláž, kde rackové žebrali o kousky sendviče, poté jsme si prošli staré ruiny katedrály a zase sedli do auta. Pokračovali jsme do Anstrutheru, kam jsme jeli na vyhlášené fish&chips. Tentokrát jsme si sedli v restauraci, přece jenom bylo úterý, takže tam byl klid. Opět jsme se prošli po pobřeží a po městečku a jeli jsme zpátky.

Středu, jakožto poslední celý den tady, jsme využili na to vyjít si k Wallace Monumentu a na univerzitní kampus. Konečně nám i vyšlo počasí, takže jsme ani nezmokli. Poté, co jsme po celém dopoledni na nohou došli zpátky do Stirlingu, jsem se rozloučili a rodiče ve čtvrtek brzy ráno odletěli zpátky do Prahy.