Busy bee

Ano, vím, poslední měsíc a půl jsem tento blog docela (dost) zanedbávala, ale vždycky se najde něco, co je třeba udělat IHNED. Mám naplánováno na každý týden napsat nový článek ohledně mé závěrečné práce, do toho několik dní v týdnu jsme v práci a ještě mě teď diagnostikovali s anémií zase, takže moje energie byla absolutně na nule, takže docela zábava. Teď pro změnu publikuji třeba tři články najednou, protože proč ne.

Včera mi sem přiletěla máma, takže jim to tady všechno ukazuji, ale... abych byla upřímná, já nevím, nějak mě to nenaplňuje? Před několika měsíci bych zaplatila nehorázné sumy jen, aby tady byli, ale teď.. prostě nevím jak se k tomu mám naklonit, jestli to je to správné slovo. Vím, zním teď strašně nevděčně, ale asi jsem si už zvykla na tu samostatnost a volnost. Neříkám, že to, mít tady někoho, kdo mi koupí tu a tam něco, nakoupí za mě, můžu s ním mluvit v mateřském jazyce, není boží, ale... Je to asi podobný pocit, který jsem měla, když jsem sem přiletěla poprvé. Do té doby mi přišlo, že být v Británii je vše co jsem kdy chtěla, ale když jsem se sem dostala, vůbec mě to nenaplnilo. Teď bych to samozřejmě nevyměnila už za nic, zvykla jsem si na to. To samé mám teď s mojí vlastní maminkou tady.
Když tak nad tím teď přemýšlím, těším se já vlastně až poletím domů na dva měsíce na léto? Teď se akorát těším na příští školní rok až budeme mít vlastní byt, půjdu nakupovat bytové doplňky apod. Asi se tedy také těším na ty lety domů a zpět (přestup v Amsterdamu a letím s KLM do Prahy - 11.6. a zpátky přestup v Bruselu s Brussels Airlines - 27.8.), na teplé (tropické) počasí, levno, kamarády, zubařku (vylezl mi kus moudráku už),.. Ale jinak je to pro mě léto jako každé jiné i tu práci budu mít stejnou. Asi jsem si na tu samostatnost zvykla až moc už.


I know, I know, I haven't been posting in the last month and half but unfortunately there was always something I had to do immediately. I have a plan for every week to write a new article for my Graded unit, I work a couple of days a week, plus I've just been diagnosed with anaemia, again, so my energy levels were at zero. However now I'm publishing three articles in a row, because yolo.

Yesterday my mum (and her BF) arrived here so I'm showing them everything here but... to be honest... it's somehow not fullfilling me at all? A couple of months ago I would pay just so they would be here but now... I don't know, I just don't know how to adapt now. I know, it sounds really ungrateful, but I guess I simply got used to the independence and the freedom. I can't say it's not amazing having someone here who buys me food and clothes and I can speak to in my native language but... It's about the same feeling I had when I first arrived here. Until then I always thought that living in the UK was all I ever wanted but when I got here it didn't feel right at all. However now I wouldn't change for anything, I simply adapted and I'm used to it now. 
Now that I'm thinking about it, am I even looking forward to going home for the summer? I mean, now I'm just looking forward to the next academic year when we'll have our own flat and I'll go home décor-shopping etc. I guess I'm looking forward to the plane trips home and back as well (my first layovers!!), I'm excited for the warm (tropical) weather, cheap stuff, friends, my dentist (my wisdom teeth are coming through)... All in all it's just going to be a summer like any other for me, I'll even have the same job. I guess I just got too used to being independent now.

xx

Hiking

Minulý týden jsem se nějakým způsobem překonala a během tří dnů jsem dvakrát vyšla na nějaký kopec. V pátek po škole jsem si umanula, že vyšplhám na kopec Gowan Hill nad kolejí. Takhle, ono se tam dá vyjít asi za 2 minuty, takže nic přeborného. Každopádně i tak to byl krásný zážitek. Sice foukalo a byla špatná viditelnost, ale viděla jsem město jako na dlani a potkala jsem spoustu narcisek, ty tady mimochodem teď kvetou jako plevel. Vážně.

Dva dny na to jsme se s kamarádem rozhodli, že když je tak pěkně (a byl to také první jarní den!), že bychom mohli vylézt na nejvyšší (a nejbližší) vrchol v okolí - Dumyat Hill. Pro představu, Stirling má průměrnou nadmořskou výšku 24 m. n. m. a Dumyat Hill 418 m. n. m. Nahoru jsme šplhali asi dvě hodiny, ale jinak se šlo nádherně a bylo i teplo (šla jsem v tričku). Nahoře (na hoře) na nás čekal nádherný výhled na celé město a i na skotskou vysočinu. Moc dlouho jsme tam ale nepobyli. Dali jsme si rychlou svačinu a zdrhali jsme dolů, strašně tam foukalo a byla tam zima. Zpátky jsme šli trošku jinou cestou než jsme přišli a minuli jsme starý hřbitov v Logie (vedle univerzitního kampusu), kam bych v noci nešla i kdyby mi zaplatili miliony, ten hřbitov měl i taková ty typická vrata, která tak strašidelně vrzají. Prošli jsme si zadem kampusu, kde jsem předtím nikdy nebyla a teď nechápu proč, protože až teď mi došlo, jak velký ten kampus ve skutečnosti je! Navíc zapadlo slunce a naskytla se nám nádherná podívaná; už se těším až bude takový květen, bude pořádné teplo a budeme trávit teplé podvečery u jezera.

Vysmátá G jako obvykle.

Airthrey Castle na kampusu.

Kampus.

xx