Tuesday 22 December 2015

How university in Scotland changed me (CZ/EN)

Z poslední 4 měsíce jsem na sobě pocítila jisté změny co se týčou mého studia ve Skotsku

  • Dokážu uvařit rýži bez rýžovaru. Protože jsem rozmazlená z domova.
  • V životě jsem neviděla tolik různých druhů plísní. A vůbec náš byt je spíše takový biologický experiment. Vážně, spolubydlící si po třech měsících vzpomněla, že si udělala kafe na začátku školního roku a bylo modré. 
  • Doma by mě skoro ani nenapadlo jíst po osmé hodině večerní, tady přijedu z práce v půl 12 v noci a v 1 ráno mám fish and chips nebo krevetový sendvič s majonézou v 5 ráno. 
  • Chytla jsem se takového toho britského "sorry" za všechno. Někdo do mě omylem vrazí, já se omluvím.
  • Přistoupila jsem na to postavit vánoční stromeček 1. prosince. Vlastně mi naprosto vyhovuje jak jsou tady všichni posedlí Vánocema. Teda jen v prosinci, maximálně poslední týden listopadu. 
  • To, že se ze mě stal úklidový maniak, už jsem zmiňovala v předchozích příspěvcích, ale furt to trvá.
  • Deštník tady je opravdu zbytečný, ať žijí kapuce.
Tohle je takový pidi-seznam poznatků, ale na závěr, po čtyřech měsících jsem odletěla na Vánoce zpátky domů a v letadle jsem si uvědomila jak vlastně šťastná jsem. Mám rodinu v Čechách a teď už i ve Skotsku, protože Andrewa rodina mě přijala strašně hezky, nadechla jsem se takové té skotské rodinné vánoční atmosféry, ve škole jsem udělala většinu esejí a prezentací už a získala jsem takový motivační boost od mé lektorky při konzultaci ohledně psaní pro média. Práci mám, né že bych byla nějak šíleně za vodou s penězi, ale nějak to teď není moje hlavní priorita. Vždyť co dalšího bych si přála? Světový mír leda tak.

In the past 4 months I've noticed some changes in my behaviour thanks to living in Scotland.
  • I can cook rice without a rice cooker. Because I was terribily spoilt from home.
  • I've never seen so many different types of mould. And in general our flat is more like a massive biology (and social) experiment. Really though, my flatmade forgot that she made coffee at the start of the term and after 3 months it was blue.
  • Back home I couldn't even imagine eating after 8pm, here I don't mind fish and chips with spring rolls at 1am or a prawn mayo sandwich at 5am.
  • I somehow caught the British "sorry" for everything. I became way too polite in these terms.
  • We got a Christmas tree on the 1st December. I honestly really like how everyone's so obssessed with Christmas. Only in December though, maybe the last week of November... 
  • The fact that I've become a neat/control maniac. I swear I've never been like this ever before.
  • An umbrella is useless, hood FTW.
So this is a tiny list of things I've noticed about me, in conclusion I've realized on the plane home how happy I actually am right now. I've got a family in the Czech Republic and now even in Scotland, because Andrew's family accepted me in a really family-like way and I have friends from around the continent with me. Also I've experienced the Christmas atmosphere all month long, at college I've passed all my essays and assessments and a received a sort of a motivation boost from my lecture for Writing for the media. I've got a job, not that I'm somewhat really loaded with money now, but it's not really my top priority now. What else could I now with for? World peace maybe. 

xx

Saturday 12 December 2015

Christmas time in Stirling

Osm dní do mého odjezdu domů, JUPÍ! Už jsem ve vánoční náladě poslední tři týdny, všechny dárky už mám nakoupené, teď už i většinu zabalenou, výzdoba v bytě je kompletní, stromeček máme a mně zbývá akorát jedna prezentace v pondělí a mám volno! Tedy.. volno. Ještě v úterý a v pátek budu ve škole, ale už děláme minimum práce. A taky ještě pracuji, dneska a zítra a velmi pravděpodobně i příští víkend než odletím. Snažila jsem se dopsat všechny eseje co nejdřív, protože já už jsem prostě v myšlenkách doma u stromečku.
Vánoce tady jsou úplně jiné než v Čechách. Nejenže tady začínají skoro hned po Halloweenu, ale příjde mi, že nákupy jsou strašně jednoduché. Většina lidí tady tedy zdobí stromeček až 1.prosince, ale obchody jsou nazdobené kolem 10.listopadu. I my jsme si koupili mrňavý stromeček a trošku jsme vyzdobili byt. A vůbec ta vánoční nálada je tady všude kolem. Co se týče vánočních nákupů tak vážně, nakupovalo se mi letos strašně dobře, příjde mi, že tady mají prostě všechny blbinky, které každý potřebuje. Teď to ještě dopravit domů.
V úterý budeme mít vánoční večeři v bytě, možná ještě s někým dalším, takže budu dělat bramborový salát a řízky. Poprvé v životě. Dneska jsem nakupovala ingredience a obávám se, že neměli v Tescu celer, tak jsem koupila něco, co vypadalo hodně podobně, tak jsem zvědavá jak to dopadne.
V práci je to teď strašně rušné, každý pátek a sobotu máme vánoční párty o zhruba 130 hostech, takže začnu v 6 večer a do jedenácti si prostě nesednu. Ale už jsem mi dvakrát přišla týdenní výplata a stojí to za to, když vezmu, že tady je minimální hodinová mzda třikrát vyšší. Ještě pracuji neděle, které jsou naše úklidové dny, kdy uklízíme z předešlých párty a připravujeme a prostíráme stoly na další týden.
Už tady asi dvakrát sněžilo, ale vždycky jen asi pět minut a hned to roztálo. Na druhou stranu jsme tu zase měli několik bouří, takže jsme zase měli záplavy, ale tady to nikdo neřeší... To spíš v jiných částech země z toho jsou reportáže na BBC.

Naše nejlepší pizza-stěna se světýlkama

Objevila jsem novou závislost ve školní kantýně!

Problém s povodněma je ten, že jakmile stoupne voda, hned to ohrožuje školu.

Stříhala jsem naše rozhovory pro dokument.

Rádoby kvalitní fotka centra Stirlingu s vánočními dekoracemi.

Strašně se mi líbí můj pokoj teď :)

...a ano, máme zakázané svíčky, ale prostě... Jsem rebel.

A mám nové povlečení, protože tamto je strašně ošklivé.
xx



Monday 7 December 2015

College life

Poté, co jsem si konečně našla čas si přečíst blogy mých kamarádek, které jsou ve stejné pozici a tou je studim v zahraničí, došlo mi, že jsem se vlastně moc nerozepsala o college konkrétně, tzn. jak to tam funguje a jaké mám předměty a co obsahují.
Naše škola (rozuměj college, ne univerzita) není ani malá ani extrémně velká, každopádně ta jedna budova, kterou navštěvuji, je vlastně jen jeden kampus ze čtyř, které spadají pod název Forth Valley College. Další je v Raploch Community Centre, které míjíme po cestě do školy (tam se myslím vyučují věci kolem kosmetiky, kadeřnictví apod., protože jinak to tam i funguje jako salon krásy. Mají mimochodem i hodně příjemné ceny, co jsem koukala. Jinak se tam nachází i školka), v Alloa a v 22km vzdáleném Falkirku.
Náš kampus byl postaven v roce 2012, takže poměrně nová budova.
Řeka Forth je vyloženě hned ze rohem. Doslova. Ze dvou částí školy je vzdálená 10 metrů.
Vtipná věc ohledně požární ochrany je, že v případě požáru nesmíme použít hlavní schodiště a to protože je celé dřevěné. Logika.
Polovina všech počítačů ve škole je Mac nebo Macbook (stolní počítač nebo notebook).
Všude na chodbách jsou vystavěné díla studentů umění a designu, takže máme takovou vlastní galerii. Každý týden tam je něco nového, něco nedává vůbec smysl a občas pochybuji, že je to umění, něco je dost kreativní a chytré.
Kus školy je věnován stavařům a svářečům, takže v té části školy (ve které trávím dvě třetiny týdne) je často zima (protože pracují s otevřenými dveřmi ven) a hluk.
V kantýně nám hrají celý den BBC Radio 1, takže při obědu buď posloucháme talk show, Bring Me the Horizon a nebo Hotline Bling.
Kantýnu provozují často studenti, kteří studují nějaký takový obor. A dělají tam nejlepší hranolky v okolí, se mi zdá. A káva z automatu je famózní. Za libru.
Všude je spousta míst na sezení a spousta skla, takže denní světlo všude, pokud zrovna nějaké denní světlo existuje.
Toalety jsou automatické. Opravdu. Splachování je na pohybové čidlo, stačí přiblížit dlaň k čidlu na zdi. To samé s mytím rukou a sušením, ale to už je běžné i v Česku.

Pondělí
V pondělí začínáme až v 9:15 místo normálních 9:00. Nevím proč vlastně. Jsme v počítačové učebně v prvním patře a máme Writing for the media. Hodinu začíná lektorka Fi (zkracené Fiona; chodí všude bosa a je narozená ve stejný den jako já) tím, že se nás ptá, co nás inspirovalo tento týden (ano, ptá se nás každý týden), otázka, která se zdá jednoduchá, ale je zapeklitá. Dále rozebíráme látku trochu dopodrobna, což vlastně znamená, že si řekneme co právě budeme dělat.
Během těchto hodin se učíme různé formáty psaní. Už jsme psali blog, teď píšeme televizní a rádiový scénář.
V 10:50 nás většinou pustí na přestávku a vracíme se v 11:15 na další hodinu s ní, tentokrát Media: Features and Trends. Tento předmět víceméně pokrývá jak se média mění, jaké jsou trendy v nich, jaké funkce mají média, kdo je vlastní apod. První esej, kterou jsme psali byla, že jsem si měli vybrat jednu zemi a nějaký médiový obor (televize, rozhlas, tisk,..) a psát o tom historii tohoto formátu v té zemi, jak média plní svoji funkci, co je pro tu zemi specifické apod. Překvapení, psala jsem o tisku v ČR. Druhou esej, kterou teď píši je o tom porovnat stejný obor, ale ve dvou různých zemí. Takže ČR vs. Británie. Tuto hodinu máme +/- do 13 hodin (většinou nás všichni pouštějí dříve) a my utíkáme na oběd, protože jsme všichni vyhladovělí.
Konečně jsem se naučila si denně připravovat oběd do školy, což většinou bývá sendvič s něčím, často listový špenát a něco dalšího, protože mít denně hranolky by mě asi zruinovalo a zničilo zdraví.
Ve 14 hodin se odebíráme do stejné učebny a tentokrát máme Creative Industries: Introduction, v překladu Úvod do uměleckého průmyslu, s lektorem Kylem. Na tohohle lektora jsme měli takové smíšené pocity a stále máme, protože to vypadá, že sám moc neví co se děje, ale zvykáme si. Smysl tohoto předmětu také moc nepochycuji, ale prý je to povinný předmět stanovený normami pro tento obor. Vlastně nám má dát přehled o všech sektorech uměleckého průmyslu, takže televize, rádio, tisk, reklama, počítačové hry, hudba, film, video a nějaké další ještě. Zakládá se celý na výzkumu, takže nekonečné hodiny nad počítačem..
V 16 hodin většinou končíme a jdeme domů. V tuhle dobu už teď bývá hodně šero (rozuměj tma) každopádně, takže nám příjde, že odcházíme ze školy v osm.

Úterý
Úterý trávíme celý den v jedné a té samé učebně a to Digital Media Studio/TV studio. Začínáme s předmětem Video Production: Planning and Introduction. Celý tenhle předmět v tomhle semestru se zakládá na tom, že natočíme pěti- až desetiminutový dokument na nějaké téma v produkčních skupinách. Já se svojí skupinou teď natáčíme dokument na téma jak psychické nemoci ovlivňují naši identitu, sebevědomí apod. Vlastně ani nevíme jak se to bude jmenovat. Tenhle předmět jsme začínali tím, že jsme se učili s kamerou, pak jsme dávali dohromady scénáře a teď natáčíme. Základem našeho dokumentu jsou rozhovory, takže už jsme zpovídali pár lidí na univerzitě a teď bysme měli stříhat už. Každopádně deadline je před Vánocemi a máme tedy co dělat, abychom to stihli. Aktuálně během tohoto předmětu teď stříháme, upravujeme; natáčeli jsme během volného dne. A pokud během hodiny nestříháme, tak jen tak brouzdáme na internetu. Kdy vás to zajímalo.
Po obědě (který máme jako jediný den v pravé poledne) máme IT and Desktop Publishing. Tenhle předmět začínal tím, že jsme vizuelně upravovali třeba inzeráty a životopisy ve Wordu do přijatelné podoby. Poslední měsíc jsme si hráli s InDesignem, což je publikační program, který se využívá v profesionálních nakladatelství. Teď máme zadaný projekt, který je tedy spojený i s dalším předmětem, kdy máme buď napsat článek nebo najít nějaký na internetu, upravit ho v tomhle programu a ke všemu nafotit fotografie. Vlastní. Píšu článek na téma studentský průvodce Prahou/jak se pohybovat v Praze jako místní, takže shrnuji tipy na kavárny a "tajná" místa apod. a během Vánoc vyfotím pár fotek.
Poslední hodinu (doslova, od tří do čtyř) máme Photography: An Introduction, Úvod do fotografie. To je takový rozporuplný předmět, za začátku jsme jenom fotili různé věci na daná téma, například kontrasty, pak jsme se učili se zrcadlovkou, najednou jsme museli dávat všechno na náš nějaký blog a pak jsme měli workshop modrotisku, kde jsme si vyvolali vlastní fotografii. Každopádně se tohle má měnit, protože naše lektorka teď odešla na mateřskou dovolenou, tak jsem zvědavá co bude následovat.

Pátek
Po dvou dnech volna jdeme do školy a to trošku později, protože náš lektor na Radio Production stejně vždycky příjde pozdě. Lektor Gav (zkrácenina jména Gavin) je důvod proč se těším na pátek. Nebojí se mluvit o ničem, tu a tam mu ulétne sprosté slovo a prostě se smějeme od začátku do konce. Za uběhlé tři měsíce jsme už mixovali hudbu, nahrávali zvuky k němému videu a teď pracujeme na našich vlastních rádiových programech. Každý na svém. Což zní strašidelně už jen z důvodu, že nesnáším svůj hlas přes mikrofon a svůj přízvuk. Co se zkoušek týče, tak máme každý týden poslouchat nějaký rádiový program a zanalyzovat ho. Tenhle předmět splývá s dalším předmětem a to Interviewing skills, kde se učíme dělat rozhovory, takže se zpovídáme navzájem u mikrofonů. Také jsme se učili dělat telefonní rozhovory. Mimochodem, víte že telefonní rozhovory vlastně vznikají tak, že se nahrává hlas jen toho, kdo je zpovídán a poté se ve studiu nahrají ty otázky? Mně to samozřejmě hned nedošlo, tak jsem začala panikařit, že nevím, na co jsem se ptala. Jinak hodnoceni budeme na základě osmiminutového rozhovoru, který pak použijeme do toho rádiového programu.
Po obědě máme poslední předmět týden a to Correcting Creative Text, což je vlastně korektura textu. Očekávala jsem, že se naučím pořádně taje anglické gramatiky, ale spíš si příjdu jakoby nás Kyle hodil do vody a čekal až se naučíme plavat. Nevím, na začátku mi přišlo, že si ani neuvědomoval, že má ve třídě pár cizinců. Vždycky se mi ale nějak povede projít, takže asi mám dobrý základ z Čech. Co se zkoušek týče, tak jsme opravovali spelling, gramatiku i syntax, naštěstí jako cizinka mohu používat slovník, takže jsem zachráněna.
Na rozvrhu máme, že končíme až ve 4, ale to se zatím nestalo ani jednou. Doma jsem kolem půl 4 a stejně je už tma...


Možná se ptáte jak jsme vlastně hodnoceni. Pravda je taková, že zkouškové období jako takové nemáme vůbec. Díky Bohu. Podle toho, jestli splníme všechny práce, projekty a eseje v průběhu semestru a jestli dodržujeme nízkou absenci, projdeme. Pass / Fail. Prospěl / Neprospěl. Když nesplníte jednu esej, můžete se s celým oborem rozloučit a jet domů. Naštěstí máme na eseje a projekty dva pokusy. Ve většině případů teď všichni neprojdeme napoprvé než si zvykneme na celý ten systém, prý je to normální, je to tak pokaždé. Tudíž dostaneme hodnocení REM nebo-li  "remediation". To slovo jsem nikdy předtím neznala, teď o něm mám noční můry. Znamená to vlastně doslova "předělat" + slovní komentář co přesně. Na druhý pokus by se to mělo povést. Zatím se mi daří, že když to na druhý pokus pošlu, tak lektoři to přijmou jako takový koncept a ještě mě navádí dál, co kde upravit, dokud to nemá nějakou finální podobu.

Doufám, že tenhle článek vám naskytl trošku bližší pohled na to, co že to vlastně studuji každý den a co bych se měla učit. Je to náročné, ale cítím, že tím, že většina hodnocených věcí je založena na praxi a nutnosti si vyhledat informace sama, se toho učím mnohem mnohem víc než kdybych se musela celé odpoledne "šprtat" definice z učebnice. Ať žije západní vzdělávací systém!

xx