Wednesday 11 November 2015

What uni life has taught me

Za ty skoro tři měsíce univerzitního života a života bez rodičů musím říct, že jsem se naučila spoustu věcí. Jak o sobě, tak i o věcech kolem.

  • Vzít si s sebou špunty do uší bylo to nejlepší, co mě kdy napadlo. Protože překřikovat partu opilých lidí je jak zbytečné, tak vám to i přidělí spoustu imaginárních mínusových bodíků.
  • Nosit si s sebou všude látkové tašky. Protože za a) je zbytečné a neekologické kupovat další a další igelitky; b) nikdy nevíte kdy náhodou půjdete kolem obchodu a koupíte pár věcí.
  • Sledování různých akcí, slev a nabídek. Vždycky se mi rozzáří oči když vidím, že je něco zlevněné (tentokrát myslím jídlo). Zlevněné borůvky z dvou liber na libru, protože prochází dneska? Beru. Stáhla jsem si do mobilu aplikace Tesco, Boots a Superdrug a občas jen tak projíždím jejich aktuální nabídku, jestli něco, co kupuji často, není ve slevě. V ČR si z toho děláme srandu, že jsme jak důchodci, ale pokud si to kupuji sama, tak to pak chápu.
  • Některé návyky spolubydlících ve společných prostorách nezměním. Začíná se ze mě stávat velký flegmatik už. Ale jakmile někdo nechá něco v mém pokoji uprostřed místnosti, tak vyšiluji. Můj pokoj je jediné místo, nad kterém mám naprostou kontrolu.
  • (navazující na přechozí bod) Jsem ve skutečnosti strašný úklidový maniak, bacilofob a perfekcionista. Tiká mi oko pokaždé když jsou drobky na jídelním stole, špagety ve dřezu a prázné krabice a lahve všude, ve sprše,.. Pokud toto čte moje rodina, tak mi to určitě nevěří, ale je to pravda. Všichni tady to potvrdí. Jsem prý Monika z Přátel. 
  • Myčka nádobí je poklad z nebes. Který tady nemáme. 
  • Třívrstvý toaletní papír je poklad z nebes.
  • Otrava jídlem je tady každodenní chleba. A pravděpodobně mi roste plíseň v plicích, protože kdo ví jaký vzduch dýcháme.
  • Zvládnout sníst všechno čerstvé jídlo před datem spotřeby nebo alespoň předtím než začne plesnivět je talent, který stále neovládám. ...Pokud tedy na to jídlo nezapomenu.
  • Ptát se sama sebe "OPRAVDU to potřebuju?" když nakupuju.
  • Tělesná váha mě už opravdu netrápí. Skoro tři měsíce jsem si nestoupnula na váhu, džíny mi jdou zapnout stejně, takže asi dělám něco správně.
  • Nezdravé jídlo a slazené limonády se podepisují na pokožce a vlasech. Maminka měla pravdu.
  • Objednat se po telefonu k doktorovi a po telefonu si zařizovat úřadové věci skutečně jde.
  • Dospělost bolí. Muset dospět v průběhu pár měsíců je vážně těžké, ale dostávám se tam. 
xx

No comments:

Post a Comment