A journal from the land of grey skies and green grass.: No time

Po čtyřech dnech se vám opět hlásím, stále žiji mimochodem. Těchto posledních pár dní bylo docela hektických, konkrétně jsem se žádný večer nedostala k tomu, abych si v klidu sedla a psala.

Ve čtvrtek jsem šla do školy na konzultaci s profesorkou, protože jsem v pondělí nebyla na jejích hodinách (jak mi popletli rozvrh), tak mi všechno hezky vysvětlila a poté jsem se jí zeptala na to, jak to je s vánočními prázdninami, protože nám oficiálně začínají 23.12. a pondělí a úterý máme ještě školu. Řekla mi, že jestli už mám vyhlídlé letenky, tak ať letím, že ty dva dny v té škole budou jen lidé, kteří tady zůstavají přes Vánoce a potřebují třeba extra pomoc.
To nám zabralo asi 15 minut a šla jsem zase zpátky tu dálku. Stavila jsem se po cestě v pekárně a koupila si nějakou jablečnou kapsu, protože jsem neměla oběd (bylo 13:30 už). Jela jsem na univerzitní kampus k doktorovi (opět), kam jsem byla objednaná na 14:10 (docela "tip-ťop"). Vlastně jsem ani původně nevěděla proč tam jedu, nikdo mi to neřekl, ale hned se mě ujala doktorka a prý jsem tam byla kvůli očkování proti meningokoku C. Naočkovala mě a ještě jsme si chvilku povídali o tom, odkud jsem, že byla v Praze a byla úplně paf z té katedrály atd. Měla jsem dost času, vlastně jsem nikam nepospíchala, tak jsem si sedla k jezeru a odpočívala. Opravdu, ten park tam vypadá až kýčovitě jak je nádherný. Prošla jsem si Atrium (budova na kampusu, kde jsou restaurace, obchody a knihkupectví), koupila si kafe a šla pomalu na zástavku autobusu. Překvapilo mě, že tam se mnou čekali čínští turisté (!!!), jsou vážně všude.

V pátek jsme měli školu, měli jsme rádio produkci a interview skills (schopnosti dělat rozhovory? asi). Ten profesor byl naprosto úžasný, furt jsme se smáli a vůbec z toho máme takový dobrý pocit. Rozdělili jsme si úkoly na příště, naučili jsme se s programem na úpravu zvuku a seznámili jsme se s veškerou technikou. Poobědě jsme měli korekturu kreativního textu (doslovný překlad) s tím samým profesorem, kterého jsme měli v pondělí odpoledne, takže nic moc, ale pustil nás o hodinu dříve domů. Doma jsme se najedli, holky šly večer pít a já tady zůstala s klukama a pili jsme víno. Po chvíli přišli tři další kluci z vchodu a poslouchali jsme hudbu a povídali si. Zničehonic se do bytu přiřítili všichni, kteří byli na tahu a nedalo se tady skoro dýchat, tak jsem se radši vzdálila. Eventuelně všichni odešli a já šla konečně spát.

V sobotu jsme spali docela dlouho a já šla poobědě zase spát. Na koleje se začali stěhovat další studenti (budoucí zdravotní sestry), takže to tady bylo trochu rušné. Původně to měl být produktivní den, ale vůbec jsem nedokázala vylézt z pokoje. Plánovaly jsme, že večer půjdeme do baru, ale nakonec jsme na to byly moc unavené. Asi kolem sedmé hodiny jsme se rozhodly, že budeme dělat palačinky. Chtěly jsme, aby to byly takové ty co nejtenčí a furt jsme nějak měnily poměr ingrediencí v tom těstu až se to skoro nedalo ani obracet. Ve finále jsem se postavila k plotně já, zahustila těsto moukou a najednou jsme měli poživatelné palačinky, takže to beru jako svůj největší úspěch toho dne.
Začali jsme se koukat na film, který nám byl doporučen ve škole v pátek - The Boat That Rocked (Piráti na vlnách). Přerušila to holčina od naproti (jedna z těch zdravotních sester), která na nás zazvonila, protože hledala zapalovač. Dopadlo to tak, že jsme si s ní chvíli povídali v bytě a nakonec jsme se sebrali a šli pozdravit ostatní jejího druhu. Naproti to jsou skoro jen převážně holčičí byty a párty tam byla v plném proudu, takže to bylo hodně šílené. Chviličku jsme se zdrželi a poté šli k spolužákům do bytu, kde jsme hráli Cards Against Humanity (karetní hra, kde skládáte co nejvíc pobuřující věty), takže jsme se hodně nasmáli. Nakonec jsme skončili zase u nás s pár lidma tam odtud a poslouchali hudbu. Pro představu, šli jsme spát asi ve půl 3 ráno.

Dneska (v něděli) jsme (opět) vstávali všichni pozdě, najedli jsme se a s holkama jsme šly do centra, protože jsme potřebovaly koupit pár věcí. A sušák na prádlo. Ten máme a teď jsme se vrátily z Tesca. Konečně začínám mít pocit, že mám všechno jídlo, které potřebuju. Dneska se organizuje další výlet do baru, ale asi na nás všechny něco leze, protože jsme věčně unavení. Jinak dneska bylo opravdu asi to nejkrásnější počasí, které jsme tu zatím zažili. 19°C a modrá obloha. Říkala jsem, že jsme přivezly léto do Skotska, prý takhle nebylo ani jednou za celé léto.