Musím říct, že odlet byl opět těžký, držela jsem se až dokud jsem nevešla do svého pokoje tady. Říkám si, zlehčí se to časem? Zlehčí se to loučení? Prvních pár dní tady jsem si přišla absolutně ztracená, čí jsem? Jediné co jsem věděla bylo, že si musím nakoupit jídlo, zajít do banky a do školy a o víkendu do práce.
Asi to byla ta práce, která mě nejvíc odreagovala. Vím, že mi babička před odletem říkala, ať nepropadám depresi; sama vím, že se utápím ve svých myšlenkách, když jsem s nimi často o samotě, takže záložní plán teď mám, že až mi to bude zase někdy přerůstat přes hlavu, tak se opět vrhnu na učení se francouzštiny, protože proč ne?
Aby toho nebylo málo, tak jak jsem přiletěla, tak Kerry byla nemocná, takže nás postupně teď všechny nakazila. Naštěstí jsme teď měli týden 'reading week', tzn. jsme se měli učit, spíše to bylo, aby se nám oficiálně oddělili dvě pololetí, takže jsem aspoň mohla zůstat v posteli.
Přiletěla jsem ze zasněžené krajiny do deštivé osmistupňové šedi. Každopádně minulý víkend se docela dost ochladilo a sněžilo! V sobotu v poledne začalo chumelit a nepřestalo asi do devíti večer. Bylo to nádherné, ale nic krásného netrvá věčně ve Skotsku, takže další den to začalo všechno tát.
Co se mého profesionálního života ještě týče, přišel mi email od naší vedoucí..něčeho.. (curriculum manager?) ohledně stáže v nějakých firmách, že bychom se naučili znalosti ohledně sociálních médií apod., takže jsem se přihlásila, vypadalo by to hezky na životopise. Jo a rozesílám opět životopisy, tentokrát po Stirlingu; už nebudu mít odvoz do Alloy a autobus se docela prodraží každý víkend.
O víkendu za mnou přijela Ali z Glasgow, tak jsme se mrkly po obchodech a pak byly u mě a jedly pizzu zatímco jsme koukaly na Přátele a ve středu jsem pro změnu přijela já za ní do Glasgow, opět, podívaly jsme se po obchodech, šly na absolutně výborné fish and chips v jedné zapadlé restuaraci na hlavní třídě a poté jely k ní.
So it's about two and a half weeks that I'm in Stirling now and it feels like before.
I have to say the departure was hard again, I was holding back the tears until I entered my room here.
I don't know, will it get easier with time? Will saying 'goodbye' become easier? The first few days here I felt absolutely lost, where do I belong? The only thing I knew was that I have to buy food, go to the bank, go to college and go to work during the weekend.
I guess it was the work that got my mind off of it. I remember my grandma telling me to not get depressed about being away; I personally know that I drown in my thoughts when I'm alone with them, so my backup plan, whenever I get too caught up with them again, is to start learning French again because why not?
Because all that going on apparently isn't enough, when I arrived here Kerry was sick, so eventually we all got sick from her. Fortunately we had kind of a reading week, I guess we were supposed to study, but I think it was just to seperate the two blocks, so at least I could stay in bed the whole week.
I came here into a rainy dull eight-degree grey-ness from a snowy winter wonderland. However it got quite cold last weekend and it was snowing! On Saturday at midday it started and didn't stop snowing until like 9pm. It was beautiful, however nothing pretty lasts forever in Scotland so the next day it all started to melt.
Now a bit about my professional life, I (we) got an email from our curriculum manager at the college about a student placement in some firms, so that we got experience from the professionals, so I signed up, it would look nice on my CV.
During this weekend Ali came around from Glasgow, we went to the shopping centre and then we went to the flat, ate pizza and watched Friends. On Wednesday I went to Glasgow to see her. We did a bit of cheeky shopping, went for an amazing fish and chips in this hidden little chippy shop near Buchanan Street and went to her place.
xx
No comments:
Post a Comment